|
Bílá výplň (fotokompozit)
Klasické pojišťovnou hrazené kompozitní hmoty tuhnou samy po zamíchání, zubař je jen "naplácá na zub" a čeká až ztuhnou. Pojišťovna hradí tyto plomby pouze u předních zubů (opět s podmínkou frekvence jednou za rok - tedy s jakousi roční zárukou). Tento typ spadá opět do kategorie "mizerných výplní", protože zubní lékař pro směšně nízkou cenu od pojišťovny není schopen postupovat podle pravidel lékařského umění. Výplň pak často padá, žlouztne až hnědne a často se zub okolo ní nadále kazí.
Takovou výplň pojišťovna nehradí, veškeré náklady pak hradí pacient. Do patnácti let pak na předních zubech je s omezeními na materiálu též hrazena pojišťovnou. Taková výplň je časově velmi náročná a nutno ji zhotovit v co největším suchu (tak jako když lepíme něco vteřinovým lepidlem). Nejlepšího vysušení dosáhne zubní lékař tzv. Kofferdamem, což je proděravělá blána, která se nasadí na zuby, které se ošetřují a vše ostatní zůstane pod ní. Taková výplň je méně
trvanlivá než amalgám (přední čeští stomatologové udávají, že by měla
vydržet určitě 7 let) a na stoličkách je její umístění sporné (i když
v západním světě se takovému umístění nebrání).
Ovšem v zubní ordinaci se nedělají pouze plomby, někdy se musí ošetřit též dřeň (nikoliv dáseň - jak často pacienti zaměňují) a o tom pojednává následující kapitřola.. |